Tak nám Spartička zase odvolala trenéra! Pardon.. Trenéry! A bude se hledat oficiálně čtvrtý, a co do reálného počtu pátý lodivod pro letenskou skvadru.
Ten, kdo tuhle nabídku pro příští měsíce přijme, ať si rovnou jako vedlejšák sonduje, na které lavičce by bylo případně volno příští rok. Protože pravděpodobnost, že se trenér Sparty dožije konce příštího ligového ročníku, je asi taková, jakože vyberete z letenského kotle některého zakukleného chlapce, dáte mu napsat diktát, a on v něm neudělá pravopisnou chybu..
Zkusím být, ač se mi to u myšlenek, týkajících se Sparty, málokdy podaří, objektivní.
Problémem letenského klubu nejsou jeho trenéři. Ano, vytvoření tandemu Holoubek - Požár, kdy jeden mluví do televize trochu něco jiného, než ten druhý, nebyla šťastná volba. A hra, kterou nejbohatší český klub Sparty na jaře předváděl, bylo něco jako zlý sen..
Největším nešvarem letenského klubu je dle mého (NE)KULTURA PROSTŘEDÍ.
Jen si to vezměme popořadě.
Majitel Daniel Křetínský. Nesporně velice schopný businessman, muž, který je do klubu přináší velké peníze a nijak jej od jeho koníčku neodradí ano to, že už několik let Sparta generuje stomilionové ztráty. Letošní prodej Krejčího, Schicka a Dočkala bude asi konečně výjimkou. Potud tedy velké plus. Ale jeho schopnost vést sportovní klub? Asi žádná, nebo velice malá. Na to by ale měl mít nějaké schopné lidi.
A jsme u druhé skupiny. Management. Mládež - Hřebík, ok. Talentů Sparta za poslední roky přeci jen do velkého fotbalu pár přivedla. Ale hlavní tým? O nejasnosti sportovních kompetencí se šušká na každém letenském rohu, a když se podíváme na členy sportovního úseku, tak najdeme jména jako Miroslav Baranek, Radoslav Kováč, Tomáš Požár.. Těžko říct, jestli tito bývalí kopálisté mají schopnosti koncepčně vést tak složitou organizaci, jako je fotbalový klub, který chce být konkurenceschopný v Evropě.
Třetí skupinou jsou samotní hráči. Většina z nich začne hrát za Spartu, dostane na české poměry slušně zaplaceno, a od první chvíle od nich slyšíte: "Musíme vyhrát. Vyhrajeme. Jsme Sparta." Ale umí to ti hráči opravdu? Vyhrávat? Když se nedaří, umí to, jak se říká, odjezdit po prdeli? Žrát trávu? A tady už tu schopnost vítězit postrádám. Oni by vyhrávali rádi, dokonce se na ty zápasy i pěkně vyzdobí moderními účesy a hezkými obrázky na rukou, ale ta buldočí vůle, ta už tu jaksi schází.. Jakoby doufali, že se to nakonec udělá samo.. Ale pěkný peníz na účet dostanou i tak.. Otázkou je, zdali se jim vůbec chce jít přes nějaké vlastní limity.
No a pak tu máme sparťanské fans. A ti dokreslují kulturu prostředí nejlépe. Říká se, že pravý fanoušek se pozná, když se nedaří. Také nevydržím donekonečna naivně věřit, když vidím, že můj tým je naprosto zoufalý. Ale od vlastních příznivců se Sparta podpory v těžkých časech nedočká téměř nikdy. Alespoň ne od těch na stadionu. Přijde jedna, dvě porážky, a už to začíná. Pískot, nadávky, a na venkovních zápasech pravidelná demence, kterou jsme mohli vidět tuto neděli v Mladé Boleslavi. Nikdy bych nechtěl hrát za Spartu právě proto, abych nemusel hrát před jejími hloupými fandy. Lidmi bez trpělivosti, bez schopnosti tým podpořit, když se nedaří, bez pokory..
Fotbal se hraje pro lidi. Takže až přijde nový trenér, bude od něho vedení Sparty moci chtít jedinou věc. Aby hned začal s týmem vyhrávat. Nic jiného jeho příznivce neuspokojí. Pokud se to nepodaří, scénář s pískotem, nadávkami, vběhnutím na hřišti či demolicí stadionů hostů, se bude asi znovu opakovat.
Takováhle nekultura prostředí a nejednotnost jen těžko přinese v blízké budoucnosti nějaké velké triumfy.
Ten, kdo tuhle nabídku pro příští měsíce přijme, ať si rovnou jako vedlejšák sonduje, na které lavičce by bylo případně volno příští rok. Protože pravděpodobnost, že se trenér Sparty dožije konce příštího ligového ročníku, je asi taková, jakože vyberete z letenského kotle některého zakukleného chlapce, dáte mu napsat diktát, a on v něm neudělá pravopisnou chybu..
Zkusím být, ač se mi to u myšlenek, týkajících se Sparty, málokdy podaří, objektivní.
Problémem letenského klubu nejsou jeho trenéři. Ano, vytvoření tandemu Holoubek - Požár, kdy jeden mluví do televize trochu něco jiného, než ten druhý, nebyla šťastná volba. A hra, kterou nejbohatší český klub Sparty na jaře předváděl, bylo něco jako zlý sen..
Největším nešvarem letenského klubu je dle mého (NE)KULTURA PROSTŘEDÍ.
Jen si to vezměme popořadě.
Majitel Daniel Křetínský. Nesporně velice schopný businessman, muž, který je do klubu přináší velké peníze a nijak jej od jeho koníčku neodradí ano to, že už několik let Sparta generuje stomilionové ztráty. Letošní prodej Krejčího, Schicka a Dočkala bude asi konečně výjimkou. Potud tedy velké plus. Ale jeho schopnost vést sportovní klub? Asi žádná, nebo velice malá. Na to by ale měl mít nějaké schopné lidi.
A jsme u druhé skupiny. Management. Mládež - Hřebík, ok. Talentů Sparta za poslední roky přeci jen do velkého fotbalu pár přivedla. Ale hlavní tým? O nejasnosti sportovních kompetencí se šušká na každém letenském rohu, a když se podíváme na členy sportovního úseku, tak najdeme jména jako Miroslav Baranek, Radoslav Kováč, Tomáš Požár.. Těžko říct, jestli tito bývalí kopálisté mají schopnosti koncepčně vést tak složitou organizaci, jako je fotbalový klub, který chce být konkurenceschopný v Evropě.
Třetí skupinou jsou samotní hráči. Většina z nich začne hrát za Spartu, dostane na české poměry slušně zaplaceno, a od první chvíle od nich slyšíte: "Musíme vyhrát. Vyhrajeme. Jsme Sparta." Ale umí to ti hráči opravdu? Vyhrávat? Když se nedaří, umí to, jak se říká, odjezdit po prdeli? Žrát trávu? A tady už tu schopnost vítězit postrádám. Oni by vyhrávali rádi, dokonce se na ty zápasy i pěkně vyzdobí moderními účesy a hezkými obrázky na rukou, ale ta buldočí vůle, ta už tu jaksi schází.. Jakoby doufali, že se to nakonec udělá samo.. Ale pěkný peníz na účet dostanou i tak.. Otázkou je, zdali se jim vůbec chce jít přes nějaké vlastní limity.
No a pak tu máme sparťanské fans. A ti dokreslují kulturu prostředí nejlépe. Říká se, že pravý fanoušek se pozná, když se nedaří. Také nevydržím donekonečna naivně věřit, když vidím, že můj tým je naprosto zoufalý. Ale od vlastních příznivců se Sparta podpory v těžkých časech nedočká téměř nikdy. Alespoň ne od těch na stadionu. Přijde jedna, dvě porážky, a už to začíná. Pískot, nadávky, a na venkovních zápasech pravidelná demence, kterou jsme mohli vidět tuto neděli v Mladé Boleslavi. Nikdy bych nechtěl hrát za Spartu právě proto, abych nemusel hrát před jejími hloupými fandy. Lidmi bez trpělivosti, bez schopnosti tým podpořit, když se nedaří, bez pokory..
Fotbal se hraje pro lidi. Takže až přijde nový trenér, bude od něho vedení Sparty moci chtít jedinou věc. Aby hned začal s týmem vyhrávat. Nic jiného jeho příznivce neuspokojí. Pokud se to nepodaří, scénář s pískotem, nadávkami, vběhnutím na hřišti či demolicí stadionů hostů, se bude asi znovu opakovat.
Takováhle nekultura prostředí a nejednotnost jen těžko přinese v blízké budoucnosti nějaké velké triumfy.
Komentáře
Okomentovat