Teplo, slunečno, tedy to, co bych chtěl celý rok, je tu. A proto jste si museli dát 10ti denní dietu od mých tlachů, protože pobyt v mé oblíbené výhni jasně poráží čas strávený u televizní obrazovky / monitoru / telefonu.. Takže jen krátce k posledním událostem.
ME 21. Byla to poslední fotbalová kategorie, ve které jsme ještě neklesli do podprůměru, a z níž chodily do Čech optimistické zprávy ohledně výkonů a výsledků. Když jsem ale viděl los s Němci, Itálií a Dány a postupový klíč turnaje, na všechny komentáře tipu: "Na postup máme" jsem reagoval takovým tím ušklíbnutím s vysokým obsahem pesimismu. Ale k prvnímu zápasu s Němci jsem (ač s mírným záznamovým zpožděním) zasedl poměrně natěšen. A po 60ti minutách zápasu hřmělo naším obývacím pokojem: "Měsíc jsem nekoukal na zku..... fotbal a bylo mi dobře!!!" Sice jsme si v poslední čtvrthodině přeci jen vypracovali alespoň nějaké šance, ale jejich zakončení mi připomnělo doby, kdy jsem se motal po futsalových hřištích a ještě to měl natočené na videu.. Tedy poloprázdná branka, pozice z níž se nedá minout, ale míč v pletivu za bránou...
Jaký to kontrast se včerejším bájným triumfem nad vycházejícími hvězdami italské kopané. Sice jsme zase měli pasáže, kdy nás soupeř přehrával, ale třemi góly (a tím nádherným třetím si u mě Lüftner alespoň částečně vyprosil odpuštění za to, jak v obou zápasech rychlostně zaostával za vším, co se okolo něho mihlo) jsme si došli pro výhru, v kterou jsem já po tom prvním zápase upřímně nevěřil.
Postup do semifinále je ale stále dost daleko. První už skončíme těžko, a postupuje jen nejlepší druhý ze tří ostatních skupin. Na druhých příčkách jsou teď v Áčku Slovensko, v Béčku Portugalci a v Céčku právě Češi společně s Itálií. Všichni svorně s jednou výhrou a skóre 3:3. K postupu tedy musíme vyhrát nejvyšším rozdílem ze všech ostatních týmů na druhých příčkách. Slováky čeká Švédsko a Portugalce Makedonie. A právě u tohohle zápasu se obávám, že to budou mít chlapci z Pyrenejského poloostrova mnohem lehčí než naši borci proti Dánům.. A tak se spíš obávám stejného konce, jako na posledním ME 21 v Česku, kdy jsme sice odehráli krásný druhý a třetí zápas, ale jeden gól nám k postupu nakonec chyběl..
Těch mezinárodních fotbalových turnajů se teď v červnu hraje spoustu, těšil jsem se na Pohár FIFA, který se tradičně hraje rok před mistrovstvím světa v jeho dějišti jako taková zatěžkávací zkouška pro pořadatele. Já si při něm vždycky prohlídnu sítě na brankách, úhel kamer a celkový vzhled přenosů, které nás za rok během velkého World Cupu čekají.. V Rusku sítě pěkné, kamera bohužel zase v desáté řadě, jak je tomu poslední roky zvykem (Jablonec hadr..). Ale tím vás nebudu zatěžovat, tohle zajímá stejně jenom pošuka, jako jsem já.. Každopádně turnaj jsem nikde nezaregistroval, takže musím vzít zavděk jen krátkými sestřihy. Všiml jsem si, že se během turnaje poprvé naostro zkouší video. A těch ofsajdových oprav bylo opravdu dost! V zápase Portugalců s Mexikem by padl jeden neregulérní gól a naopak by byl jeden regulérní neuznán.. Zdržení žádné a spravedlnosti učiněno za dost.
Když se umím chlubit (jako naposledy maratonem), je třeba se taky přiznat k opačným typům výkonů.. A tím byl můj druhý golfový turnaj, na který se moje marná maličkost přihlásila. Opět jediný se svými holemi přes rameno v houfu hráčů s elektronickými vozítky, ale tentokráte i výkonem velice připomínajícím někoho, kdo šel zrovna kolem a půjčil si výbavu na recepci.. První polovina tragická, užil jsem si hry z vysoké trávy až až, a jelikož jsem šel ve flajtu se dvěma hráči, co měli handicap 8 a 11 a bez nějakého velkého nápřahu pálili o 100 metrů dál než já, měl jsem po pěti jamkách chuť schovat se do křoví a už z něho nevylézt. Nakonec jsem na druhé devítce přeci jenom z retardace mírně ubral a tak skončili v naší kategorii ještě tři lidi pode mnou. Na své vítězství z jediného dosud hraného turnaje jsem tedy očekávaně nenavázal, ale navíc si ještě odnesl pocit, že cesta ke stabilní výkonnosti bez úderů do země či do všech možných stromů a křoví po stranách hřiště je hoodně dlooouhá, ne-li v mém případě nekonečná.. Alespoň, že v tom běhu mi to zatím běhá rovně..
ME 21. Byla to poslední fotbalová kategorie, ve které jsme ještě neklesli do podprůměru, a z níž chodily do Čech optimistické zprávy ohledně výkonů a výsledků. Když jsem ale viděl los s Němci, Itálií a Dány a postupový klíč turnaje, na všechny komentáře tipu: "Na postup máme" jsem reagoval takovým tím ušklíbnutím s vysokým obsahem pesimismu. Ale k prvnímu zápasu s Němci jsem (ač s mírným záznamovým zpožděním) zasedl poměrně natěšen. A po 60ti minutách zápasu hřmělo naším obývacím pokojem: "Měsíc jsem nekoukal na zku..... fotbal a bylo mi dobře!!!" Sice jsme si v poslední čtvrthodině přeci jen vypracovali alespoň nějaké šance, ale jejich zakončení mi připomnělo doby, kdy jsem se motal po futsalových hřištích a ještě to měl natočené na videu.. Tedy poloprázdná branka, pozice z níž se nedá minout, ale míč v pletivu za bránou...
Jaký to kontrast se včerejším bájným triumfem nad vycházejícími hvězdami italské kopané. Sice jsme zase měli pasáže, kdy nás soupeř přehrával, ale třemi góly (a tím nádherným třetím si u mě Lüftner alespoň částečně vyprosil odpuštění za to, jak v obou zápasech rychlostně zaostával za vším, co se okolo něho mihlo) jsme si došli pro výhru, v kterou jsem já po tom prvním zápase upřímně nevěřil.
Postup do semifinále je ale stále dost daleko. První už skončíme těžko, a postupuje jen nejlepší druhý ze tří ostatních skupin. Na druhých příčkách jsou teď v Áčku Slovensko, v Béčku Portugalci a v Céčku právě Češi společně s Itálií. Všichni svorně s jednou výhrou a skóre 3:3. K postupu tedy musíme vyhrát nejvyšším rozdílem ze všech ostatních týmů na druhých příčkách. Slováky čeká Švédsko a Portugalce Makedonie. A právě u tohohle zápasu se obávám, že to budou mít chlapci z Pyrenejského poloostrova mnohem lehčí než naši borci proti Dánům.. A tak se spíš obávám stejného konce, jako na posledním ME 21 v Česku, kdy jsme sice odehráli krásný druhý a třetí zápas, ale jeden gól nám k postupu nakonec chyběl..
Těch mezinárodních fotbalových turnajů se teď v červnu hraje spoustu, těšil jsem se na Pohár FIFA, který se tradičně hraje rok před mistrovstvím světa v jeho dějišti jako taková zatěžkávací zkouška pro pořadatele. Já si při něm vždycky prohlídnu sítě na brankách, úhel kamer a celkový vzhled přenosů, které nás za rok během velkého World Cupu čekají.. V Rusku sítě pěkné, kamera bohužel zase v desáté řadě, jak je tomu poslední roky zvykem (Jablonec hadr..). Ale tím vás nebudu zatěžovat, tohle zajímá stejně jenom pošuka, jako jsem já.. Každopádně turnaj jsem nikde nezaregistroval, takže musím vzít zavděk jen krátkými sestřihy. Všiml jsem si, že se během turnaje poprvé naostro zkouší video. A těch ofsajdových oprav bylo opravdu dost! V zápase Portugalců s Mexikem by padl jeden neregulérní gól a naopak by byl jeden regulérní neuznán.. Zdržení žádné a spravedlnosti učiněno za dost.
Když se umím chlubit (jako naposledy maratonem), je třeba se taky přiznat k opačným typům výkonů.. A tím byl můj druhý golfový turnaj, na který se moje marná maličkost přihlásila. Opět jediný se svými holemi přes rameno v houfu hráčů s elektronickými vozítky, ale tentokráte i výkonem velice připomínajícím někoho, kdo šel zrovna kolem a půjčil si výbavu na recepci.. První polovina tragická, užil jsem si hry z vysoké trávy až až, a jelikož jsem šel ve flajtu se dvěma hráči, co měli handicap 8 a 11 a bez nějakého velkého nápřahu pálili o 100 metrů dál než já, měl jsem po pěti jamkách chuť schovat se do křoví a už z něho nevylézt. Nakonec jsem na druhé devítce přeci jenom z retardace mírně ubral a tak skončili v naší kategorii ještě tři lidi pode mnou. Na své vítězství z jediného dosud hraného turnaje jsem tedy očekávaně nenavázal, ale navíc si ještě odnesl pocit, že cesta ke stabilní výkonnosti bez úderů do země či do všech možných stromů a křoví po stranách hřiště je hoodně dlooouhá, ne-li v mém případě nekonečná.. Alespoň, že v tom běhu mi to zatím běhá rovně..
To je jen o tom na co se zameris. Muj cil je najit vic micku nez stratim :)
OdpovědětVymazat