České ženské "finále" ve Wimbledonu přišlo už ve druhém kole...

"Největšími favoritkami Wimbledonu jsou dvě Češky."
"Uvidíme české finále?"
"Karolína Plíšková a Petra Kvitová jsou v různých polovinách pavouka, utkat se mohou až ve finále.."

Takto vypadaly nejčastější předpovědi českých novinářů (a dle kurzů sázkových kanceláří si to nemysleli jen oni) před letošní ženskou dvouhrou ve Wimbledonu. Pozadu neměly zůstat ani další české naděje, které mají trávu jako nejoblíbenější povrch.
Když pohlédneme do pavouka ženského turnaje po pouhých odehraných dvou kolech, budeme jakékoliv české jméno hledat marně. Během dvou černých dnů nepostoupila do 3. kola žádná Češka a jenom jediný muž - pomalu uvadající Tomáš Berdych. A vzhledem k tomu, že i kdyby předvedl výkon ze svých nejlepších časů, skončí tradičně na prvním hráči, který bude v žebříčku výš než on, můžou si všichni, kteří koukají na tenis jen tehdy, hrají-li naši krajané, v klidu naplánovat na příští víkend třeba celodenní výlet.
Zatímco po utrápené porážce Petry Kvitové jsem měl vyloženě vztek, včera se Karolíně Plíškové moc vytknout nedalo. Narazila na "běhnu" (rozuměj: běhavou soupeřku) Rybárikovou a právě její asi jediný výrazný nedostatek, pohyb, včera vyrovnané a jinak naprosto parádní utkání rozhodl. Ve Wimbledonu tak Karolína za svou kariéru stále ještě nepřešla druhé kolo. A čekání na post světové jedničky bude pokračovat.
Poslední naděje, Lucie Šafářová, nepřešla přes Rogersovou. U ní se dá porážka pochopit. Kdo viděl záběry zranění její deblové partnerky Bettanie Mattekové, ke kterému se Šafářová vydala z útrob wimbledonského areálu, hned jak se objevilo na většině tamních obrazovek, osobně (a kdo neviděl a nemá rád nechutná zranění, raději to nevyhledávejte), dá mi za pravdu, že po podobném zážitku by asi ani nevylezl na kurt.. Tím také padá šance na čtvrté grandslamové vítězství týmu Bucie v řadě.
Co mě tedy ale zarazilo byla ta doba, než k nebohé úpějící Mattekové přišel na pomoc lékař! Na podniku, jako je Wimbledon, bych čekal, že to nebude trvat několik minut! Kdyby to nebylo "jen" vyhozené koleno, ale třeba nějaký kolaps, kdy mohou vteřiny hrát životně důležitou roli, mohli mít organizátoři dotyčného v nejhorším případě i na svědomí..

Komentáře