Letošní Tour de France je bezpochyby nejdramatičtější za posledních 20 let. Nepamatuju si (a to znamená, že tomu tak skutečně za ty dvě dekády, co to sleduju, nikdy nebylo), že by se po 13ti etapách mačkalo v celkovém hodnocení osm závodníků v pouhých dvou minutách ztráty na celkového lídra. A že by po čtyřech horských etapách a téměř dvou třetinách celého třítýdenního zápolení nebylo jasné, kdo to vyhraje.
Zatímco ve 12. etapě, která měla dojezd do kopce, jsem téměř po celou dobu láteřil, že se nepokusí nikdo nastoupit, a zabojovat o celkové vedení, aby nakonec přineslo závěrečných velmi záživných 700 metrů nádherný boj a velký převrat v celkovém hodnocení, ve 13. etapě to byla dramatická a hlavně netradiční podívaná po celou dobu etapy.
Od té doby, co Chris Froome vládne Tour de France se stalo vůbec poprvé, že jej někdo, poté, co získal žlutý trikot, zase svlékl. A já jsem byl strašně zvědav, jak se změní průběh etap, které do té doby vypadaly jednotvárně - tedy sedm jezdců Sky na čele, mezi nimi Froome, a zbytek favoritů bez týmových pomocníků v marných pokusech nějak pozici lídra ohrozit. Najednou nebylo Sky v pozici strážců vedení, a rozjelo tedy nečekané šachy. Landa (který navíc vypadá, že má mnohem lepší formu, než jeho "kápo" Froome) se dostal do úniku s Contadorem, v druhé skupince byl Kwiatkowski (a potom počkal na Chrise) a ve třetí skupině největších favoritů byl právě Froome. Jeden čas byl dokonce "domestik" Landa virtuálně vedoucím celého pořadí. Skoro jsem nedýchal, jaké to bylo drama!! Paráda, takováhle Tour se mi líbí. Před začátkem jsem jejím profilem úplně nadšený nebyl, po odstoupení Valverdeho a nepochopitelném vyloučení Sagana jsem byl velice rozezlen, že přijdeme o velkou část dramatu, a ejhle! Je tu zápletka, kterou jsme tu dvacet let neměli. A to ještě škoda, že právě Valverde a Richie Porte po pádech museli odstoupit, protože není pochyb, že by byli mezi těmi nejlepšími taky.
Do poslední třetiny tedy vstupuje ve žlutém Fabio Aru, těsně následován Froomem, Bardetem a Uranem. Mikel Landa jako záložní plán týmu Sky ztrácí na pátém místě minutu. Bude docela zajímavé sledovat, jak to bude ve Sky fungovat. Přeci jen se bude Landovi těžko zakazovat útočit, když kapitánem je sice Froome, ale zatím vypadá trochu hůře. A právě tenhle fakt by mohl konečné ambice a vzájemné vztahy ve Sky klidně nabourat! Cyklistika je sice týmový sport, ale těžko si lze představit, že jste poprvé v životě minutu od výhry v nejslavnějším závodě světa, a obětujete se pro někoho, kdo to třeba nakonec nevyhraje!
Štvou mě ale dvě věci :( Zaprvé to, že od středy do neděle budu v Ostravě na Colours a možná nejzajímavější vyvrcholení závodu budu někde honit po Wi-Finách nebo pomalém datovém připojení v koncertním davu na mobilu. A že za to budu odměněn nechápavými pohledy mé nejmilejší, o tom nemusím pochybovat :D :D A zadruhé to, že poslední etapou (když nepočítáme oslavný nezávodní dojezd v Paříži) bude časovka. Tedy úplné vyvrcholení neproběhne ve vzájemném boji bok po boku někde v kopcích, ale v individuálních soubojích s časem. Škoda. Kdyby se jela časovka třeba v 18. etapě a potom byla na programu třeba ještě jedna horská, bylo by to mnohem zajímavější.
Včerejší semifinále Wimbledonu mezi Tomášem Berdychem a Rogerem Federerem nakonec dopadlo tak, jak většina očekávala. Tedy 3:0 pro Švýcara. Tomovi ale téměř nebylo co vytknout. Jeho hra postupem času neuvadala, jako to bývalo v jeho grandslamových soubojích s favority zvykem, a dva sety prohrál až v tiebreaku. Škoda. Alespoň jeden set by si zasloužil. Na druhou stranu je nutné přiznat, že když šlo do tuhého, král Roger se vždycky dokázal zkoncentrovat a důležité body urvat parádními údery pro sebe. No a tak se rozlišují velikáni od dobrých. Faktor X, tedy schopnost zvládnout ty zlomové momenty, prostě Roger má a tak bude v neděli ve finále s Čiličem bojovat o 19. grandslamový titul. A může napodopit Rafu Nadala z Roland Garros, tedy vyhrát bez ztráty setu. Vzhledem k tomu, jak na tom oba velikáni byli před rokem, se to jeví až neskutečně..
COME ON, ROGER!!!!
Zatímco ve 12. etapě, která měla dojezd do kopce, jsem téměř po celou dobu láteřil, že se nepokusí nikdo nastoupit, a zabojovat o celkové vedení, aby nakonec přineslo závěrečných velmi záživných 700 metrů nádherný boj a velký převrat v celkovém hodnocení, ve 13. etapě to byla dramatická a hlavně netradiční podívaná po celou dobu etapy.
Od té doby, co Chris Froome vládne Tour de France se stalo vůbec poprvé, že jej někdo, poté, co získal žlutý trikot, zase svlékl. A já jsem byl strašně zvědav, jak se změní průběh etap, které do té doby vypadaly jednotvárně - tedy sedm jezdců Sky na čele, mezi nimi Froome, a zbytek favoritů bez týmových pomocníků v marných pokusech nějak pozici lídra ohrozit. Najednou nebylo Sky v pozici strážců vedení, a rozjelo tedy nečekané šachy. Landa (který navíc vypadá, že má mnohem lepší formu, než jeho "kápo" Froome) se dostal do úniku s Contadorem, v druhé skupince byl Kwiatkowski (a potom počkal na Chrise) a ve třetí skupině největších favoritů byl právě Froome. Jeden čas byl dokonce "domestik" Landa virtuálně vedoucím celého pořadí. Skoro jsem nedýchal, jaké to bylo drama!! Paráda, takováhle Tour se mi líbí. Před začátkem jsem jejím profilem úplně nadšený nebyl, po odstoupení Valverdeho a nepochopitelném vyloučení Sagana jsem byl velice rozezlen, že přijdeme o velkou část dramatu, a ejhle! Je tu zápletka, kterou jsme tu dvacet let neměli. A to ještě škoda, že právě Valverde a Richie Porte po pádech museli odstoupit, protože není pochyb, že by byli mezi těmi nejlepšími taky.
Do poslední třetiny tedy vstupuje ve žlutém Fabio Aru, těsně následován Froomem, Bardetem a Uranem. Mikel Landa jako záložní plán týmu Sky ztrácí na pátém místě minutu. Bude docela zajímavé sledovat, jak to bude ve Sky fungovat. Přeci jen se bude Landovi těžko zakazovat útočit, když kapitánem je sice Froome, ale zatím vypadá trochu hůře. A právě tenhle fakt by mohl konečné ambice a vzájemné vztahy ve Sky klidně nabourat! Cyklistika je sice týmový sport, ale těžko si lze představit, že jste poprvé v životě minutu od výhry v nejslavnějším závodě světa, a obětujete se pro někoho, kdo to třeba nakonec nevyhraje!
Štvou mě ale dvě věci :( Zaprvé to, že od středy do neděle budu v Ostravě na Colours a možná nejzajímavější vyvrcholení závodu budu někde honit po Wi-Finách nebo pomalém datovém připojení v koncertním davu na mobilu. A že za to budu odměněn nechápavými pohledy mé nejmilejší, o tom nemusím pochybovat :D :D A zadruhé to, že poslední etapou (když nepočítáme oslavný nezávodní dojezd v Paříži) bude časovka. Tedy úplné vyvrcholení neproběhne ve vzájemném boji bok po boku někde v kopcích, ale v individuálních soubojích s časem. Škoda. Kdyby se jela časovka třeba v 18. etapě a potom byla na programu třeba ještě jedna horská, bylo by to mnohem zajímavější.
Včerejší semifinále Wimbledonu mezi Tomášem Berdychem a Rogerem Federerem nakonec dopadlo tak, jak většina očekávala. Tedy 3:0 pro Švýcara. Tomovi ale téměř nebylo co vytknout. Jeho hra postupem času neuvadala, jako to bývalo v jeho grandslamových soubojích s favority zvykem, a dva sety prohrál až v tiebreaku. Škoda. Alespoň jeden set by si zasloužil. Na druhou stranu je nutné přiznat, že když šlo do tuhého, král Roger se vždycky dokázal zkoncentrovat a důležité body urvat parádními údery pro sebe. No a tak se rozlišují velikáni od dobrých. Faktor X, tedy schopnost zvládnout ty zlomové momenty, prostě Roger má a tak bude v neděli ve finále s Čiličem bojovat o 19. grandslamový titul. A může napodopit Rafu Nadala z Roland Garros, tedy vyhrát bez ztráty setu. Vzhledem k tomu, jak na tom oba velikáni byli před rokem, se to jeví až neskutečně..
COME ON, ROGER!!!!
Komentáře
Okomentovat