Nepříliš růžové olympijské vyhlídky

Přiznejte se. Koho z vás při definitivním potvrzení ze strany vedení NHL, že nepustí své hráče do Koreje na olympijský turnaj, napadlo: „No, dobře pro nás, aspoň budeme mít větší šanci na medaili!“? Přeci jen Kanada a USA nebudou tou hrozbou z předchozích turnajů, takže by měli ubýt dva kandidáti na zlato. Ale upřímně – kdo viděl vystoupení Jandačových svěřenců na včera skončeném Karjala Cupu, asi mi dá za pravdu, že není třeba dělat si plané naděje. V soubojích se Švédy i s Rusy se ukázalo, že evropské výběry těchto zemí nám moc čuchnout asi nedají.. Češi všude pozdě, častěji vylučovaní než soupeř, v obranném pásmu dost mizerné bránění, do toho téměř žádný gól při hře 5 na 5.. A jen jediné, těsně ubráněné vítězství nad Švýcary.. Takhle to asi na medaili nedotáhneme. Šance, že se výkonnost českého hokejového nároďáku za těch 90 dní nějak výrazně zvedne, je bohužel asi mizivá.

Jediná naděje, kterou v hokeji máme, je ta, že v základní skupině narazí čeští hokejisté na Kanadu, Švýcarsko a Koreu. A při šťastné souhře okolností bychom třeba mohli skupinu vyhrát a ve čtvrtfinále se potom vyhnout favoritům, kteří by naši olympijskou cestu ukončili. V souboji o třetí místo pak třeba narazit na už demotivovaného poraženého semifinalistu a vybojovat bronz.

Ono to s těmi medailovými ambicemi, přestože do her je ještě dost času, nevypadá zrovna moc růžově. Dvě ještě před půlrokem neotřesitelné záruky olympijského kovu jsou momentálně  v potížích. Gabriela Koukalová s tím svým gigantickým tréninkovým výpadkem zatím stále ještě nemůže naplno trénovat, zdravotní trable a v minulých letech nemyslitelný výkonnostní propad se nevyhnuly při startu světového poháru ani Martině Sáblíkové.

Potom by nám nezbývalo, než věřit, že se při snowboardovém závodění, během něhož jste stále tak trochu jednou nohou v čekárně na emergency, nepřihodí žádná nepříjemnost Ester Ledecké nebo Evě Samkové.