Minulý týden, tuším, že to bylo ve čtvrtek, na mě z Idnes
vybafl nadpis: „Koudelka: Cílem je olympijská medaile, létám o deset metrů dál.“
Jednalo se o rozhovor s českým skokanem na lyžích, který už dokázal párkrát
vylétnout mezi ty úplně nejlepší, bojovat o celkové umístění v první desítce,
ale také byl schopen se hned následující sezónou bolestivě protrápit. Výkony na
můstcích jsou, alespoň jak to tvrdí sami skokani, zejména o hlavě (a ještě také
o velikosti jednotlivých svazů – hned v prvních závodech se to
diskvalifikacemi závodníků z menších zemí kvůli velikosti kombinézy potvrdilo.
Co myslíte, uvidíme někdy diskvalifikaci Němce či Rakušana v důležitém závodě
družstev nebo na Turné 4 můstků? :D :D). Interview jsem celé přečetl. Vzhledem k Romanem
několikrát zdůrazněné pohodě, uvolněnosti a také výborným výsledkům v letní
grand prix, jsem do víkendového startu světového poháru hleděl docela
optimisticky. Když jsem na menší rodinné oslavě, kde bývá poměrně dost
sportusledujících, v pátek večer o tomto článku promluvil, reakce: „No jo,
to oni vždycky na začátku věřej, a pak nic neskáčou!“ mě nijak nepobouřila,
neboť přeci jen nebyla úplně od věci a pár takových planých nadějí už jsme si přeci jen dělali...
No a jak že to tedy s Romanem během prvního víkendu ve
Wisle nakonec dopadlo?
Sobota – závod družstev. Na můstku s „hill size“ 134
metrů skok 105,5 metru. Cca 20 metrů za nejlepšími. Po diskvalifikaci Lukáše
Hlavy skončila parta českých chlapců 10. z 12ti.
Neděle – závod jednotlivců. Stejný můstek. Tentokráte 110,5
metru a z 50ti závodníků za sebou zanechal jen deset. Pochopitelně bez
postupu do druhého kola.
Tak nevím, no.. Třeba to půjde nahoru a do toho února se to
zvedne. Ale asi bychom na to nikdo nevsadili, že? Stejně je to smutné, jak
pomalu český skok odumírá. Talenty nemáme, žádný mladý dravec do světového
poháru nenaskočil už celé desetiletí a s koncem Jakuba Jandy, v posledních
sezónách však rovněž trápícího se, odešlo poslední úspěšné jméno z dob už
poměrně dávno minulých..
Jaký to kontrast, když pohlédnete jen pár kilometrů za české
severní hranice, do Polska. Napráskané tribuny při závodech, čtyři, pět jmen
které bojují každý týden o pódium, a stále přicházející další mladé naděje do
budoucna.
No.. Tak snad si tu náladu spravíme biatlonem.. Už příští neděli to
startuje! J
Komentáře
Okomentovat